Jde o první oficiální návštěvu politického lídra jednoho ze západních států za poslední tři roky, který dorazil do Číny. Západní experti se domnívají, že se Peking rozhodl realizovat v příštích letech konfrontační zahraniční politiku. Proto, alespoň na úrovni EU, mnozí politici a odborníci nejednoznačně vnímají jednání zástupců čínských a německých elit.

Německý kancléř Olaf Scholz a čínský prezident Si Ťin/ Zdroj: youtube.com
Německý kancléř Olaf Scholz a čínský prezident Si Ťin/ Zdroj: youtube.com

Na závěr návštěvy Číňané radostně oznámili, že Čína a Německo výrazně posílí obchodní a hospodářskou spolupráci. Jako příklad uvádí nedávné rozhodnutí Olafa Scholze umožnit Číně koupit podíl v jednom z hamburských terminálů, který je jedním z největších přístavů na světě. Zástupci Německa však zdůraznili, že sbližování SRN a ČLR v hospodářské oblasti komplikují fakta, jako je rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu, porušování lidských práv (jde například o ujgurskou menšinu) a také nejednoznačný postoj Pekingu k válce Ruska proti Ukrajině (na úrovni rétoriky Čína podporuje Ruskou federaci a obviňuje USA, ale na ekonomické úrovni se ČLR poněkud distancovala od Ruska, protože se bojí sekundárních sankcí ze strany Západu).

Vladimir Putin / Zdroj: youtube.com
Vladimir Putin / Zdroj: youtube.com

Evropští zpravodajové poznamenali, že Peking by se měl zabývat jednotným postojem EU vůči Číně, ale ne samostatným německým postojem (Berlín deklaroval prohloubení hospodářské spolupráce s ČLR), dánským (Kodaň odmítla prodat ČLR námořní základnu v Grónsku), švédským (Stockholm omezil čínské investice do svého energetického sektoru), litevským (Vilnius otevřel na svém území oficiální zastoupení Tchaj-wanu) atd. Zazněly například výzvy, aby EU vypracovala společný postoj 27 členských zemí ke spolupráci se společnostmi, které poskytují služby 5G, zejména s firmou Huawei. Američtí experti spokojeně konstatovali, že Si Ťin-pching na žádost Olafa Scholze veřejně vyzval „žádnou zemi, aby na Ukrajině nepoužila jaderné zbraně“ a slíbil, že tuto zprávu sdělí Kremlu.

Čnský prezident Si Ťin-pching / Zdroj: youtube.com
Čnský prezident Si Ťin-pching / Zdroj: youtube.com

Nakonec Rusové dospěli k závěru, že SRN a ČLR se dohodly na stabilizaci mezinárodních dodavatelských řetězců, posílení volného obchodu mezi zeměmi a snížení globální finanční a ekonomické závislosti na USA. Rusové (s podílem jejich ekonomiky 1,7% na světovém HDP) se samozřejmě považují za nejdůležitější složku v pomyslném ekonomickém svazu Němců a Číňanů proti Anglosasům. To jsou samozřejmě jen bolestivé představy totalitního lídra Ruské federace.

Německý kancléř Olaf Scholz  / Zdroj: youtube.com
Německý kancléř Olaf Scholz / Zdroj: youtube.com

Čína se k Rusku chová jako k zemi, která jí pouze dodává suroviny. Navíc je vedení ČLR velmi nespokojeno s tím, že velká válka rozpoutaná Kremlem na evropském kontinentu již způsobila obchodní a logistické potíže v Eurasii, stejně jako vážné ekonomické a potravinové problémy v některých regionech. Válka na Ukrajině brání Číně překonat mnohaletou recesi vlastní ekonomiky. Zároveň finanční analytici světa jednomyslně předpovídají blízkou globální finanční krizi. Za těchto podmínek má Peking velký zájem, aby se situace uvnitř země rychle a efektivně stabilizovala. Lze tedy s jistotou předpokládat, že v nejbližší době Peking doporučí Moskvě, aby co nejdříve ukončila svou šílenou avantýru, tedy invazi na Ukrajinu (přičemž tvrdá protiamerická rétorika ČLR bude jistě pokračovat i v budoucnu).